|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
Supertajný deníček 2
Autor: moniak (Nový) - publikováno 5.5. (14:00:36)
|
|  |
POZOR VELMI DŮLEŽITÉ!
ČTI PEČLIVĚ!
DODRŽUJ POKYNY!
ČTI DÁLE JEN V PŘÍPADĚ POŽÁRU!
OPAKUJI: JEN V PŘÍPADĚ POŽÁRU!
CO NA TOM NECHÁPEŠ ?
NEBUĎ DEBIL!!!
JEN V PŘÍPADĚ POŽÁRU!!!
HOŘÍ SNAD???!!!
Pořád říjen 1982, Československo
No tak jo, psát si deníček a nepsat o klucích prostě nejde, takže pro všechny kluky mám malou radu jak získat jakoukoliv holku, která se vám líbí, jak jí zaujmout, jak na tebe bude myslet po zbytek dne, prostě jen řekneš její jméno, až tak je to jednoduché: „Takže ty jsi Marie (Eliška, Květa, Mirka, Jana)? Marie…krásné jméno Marie.“ Když ale řekneš: „Takže ty jsi Marie? Máš krásné jméno MAŘKO !“ tak jsi prostě jen debil a nic jsi nepochopil. Nebuď debil!
Anebo můžeš říct holce, že je trdlo.
Dnes jsem na chodbě ve škole viděla toho neeeejkrásnějšího kluka na světě, no fakt, má blonďaté vlasy, velké oči a když se usměje, člověk by mu dal korunu. Oh. Dívala jsem se na něj, jak se baví s třeťáky u schodiště, právě jsem s Ivonou procházela kolem a nemohla jsem se přestat na něj dívat, takže jsem zakopla, a kdyby mi ON nepodal ruku, padala bych ze schodů volným pádem, Ivona jen kroutila očima, ale ON, ON se na mě mile podíval a řekl: „Ty jsi ale trdlo, co?“ Byla jsem z něj úúúplně mimo a tak jsem u Ivony zjišťovala, co o něm ví, a jak se jmenuje a jestli s někým chodí a tak, a Ivona mi řekla, že se jmenuje Benjamín, je ze 3C a pokud ví, tak s nikým nechodí, jo prý loni chodil se Zuzkou a ta ho nechala kvůli nějakému čtvrťákovi a prý ho to dost vzalo a taky je na intru jako já. Benjamín, Benjamín, Benjamín…
Nevím, jestli jsem to už psala, ale jsem na průmyslovce, kde je móře kluků a jen pár holek, takže tady má šanci každá, fakt každá. No prostě každá nemůže být modelkou, ne každá se narodí jako krasavice, ale každá opravdu každá může být hvězdou na průmyslovce, tak třeba já jsem taková průměrná hnědá myš, mám normální kukuč, normální vlasy, normální zadek a normální postavu, jsem normální, tedy průměr, tedy nuda ale na naší průmyslovce jsem výjimečná, protože mám prsa a dlouhý vlasy, protože jsem holka.
Říká se, že jdou tři holky, jedna je ošklivá, druhá je ještě ošklivější no a ta třetí…. je taky z naší průmyslovky. Tohle neplatí pro Ivonu, která se tomu pravidlu vymyká, blonďaté vlasy do půli zad, modré oči, velké prsa, úzký pas a oblý zadek, a byla by hvězdou na kterékoliv škole, fakt jí nenávidím jakože hodně nenávidím, ale je to moje úplně nejnejlepší kámoška a i já, šedá myš, vedle ní vypadám alespoň trochu zajímavě a Ivona má spoustu kluků kolem sebe a ze školy jde po každé s jiným klukem o kterém nakonec vždycky prohlásí, že je to ikve tykve nebo že má inteligenci bambusového výhonku na slunci a že jestli to takhle půjde dál, takže se rozhodně z lásky vdávat nebude a bude se věnovat páchání dobra, což v jejím případě znamená, že se vdá za nějakého starého prachatého dědka s tuzexovým kontem, chatou a autem a bude mu svou přítomností zpříjemňovat poslední dny života, opravdu POSLEDNÍ dny, Ivona doufá, že to tuzexové konto bude hodně velké, stejně velké jako věk toho dědka s několika nulami navíc a ty společné dny s prachatým dědkem hodně krátký. No co už, každá máme nějaký životní cíl.
Myslela jsem na Benjamína, jak je úžasný i v hodině občanky a jak jsem měla rozvernou náladu rozhodla jsem se, že trochu potrápím Sofokla, Sofokles nás učí občanku, tedy občanskou nauku a je na něm vidět, že ho to nebaví stejně jako nás, říká se, že původně Sofokles učil na nějaké univerzitě filozofii, ale v šedesátém osmém podepsal něco, co neměl a říkal něco nahlas co neměl, tak ho komunisti vyhodili z práce a může učit jen na střední škole bandu tupců, jako jsme my, jo, měl si nechat svoje názory pro sebe, pravda nevítězí ale za pravdu se trestá, nebo si měl ty svoje názory jen sepisovat do tajného deníčku jako já, když Sofokles studoval tu filosofii tak mu přeci musí být jasné, že nemůže jen tak nahlas říkat, co si myslí a už vůbec ne, když je to pravda, protože to nikdy nedopadlo dobře, Galileo dopadl ještě dobře, ale Husa například upálili, nebo Johanku z Arku taky upálili, české pány pověsili, husity vyvraždili, Fučíka zastřelili takže měl Sofokles vlastně štěstí, protože jeho jen vyhodili z práce a učí u nás na škole, kde občanská nauka opravdu není ten nejdůležitější předmět a kromě mě a pár ichtilů nikoho nezajímá a nikdo se jí neučí, protože ví, že je to takzvaný dávací předmět, to znamená, že z něj rozhodně nemůžete rupnout a pokud na občanku budete kašlat tak nejhůř na vízo dostanete za tři. Někdy mám pocit, když nám Sofokles něco vysvětluje a všichni ho ignorují, že by dal přednost té hořící hranici a osudu Husa, a protože ho mám celkem ráda tedy mám ráda Sofokla a ne toho Husa, protože Husa neznám, ale znám Sofokla a je to celkem milý pán a tak se snažím občas reagovat a tvářit se, že mě ta jeho filosofie zajímá.
To mi připomíná, že si tě musím můj deníčku pořádně schovat.
Zrovna jsme probírali kodex mladého budovatele komunismu, takže jsem se přihlásila, že mám dotaz a řekla jsem Sofoklovi, že když srovnám kodex mladého budovatele komunismu s desaterem božích přikázání, rozdíl je pouze v prvním bodě, kdy mladý budovatel komunismu je ateista a první přikázání říká: v jednoho Boha věřiti budeš, a jinak je to stejné, z čehož vyplývá že kodex mladého budovatele komunismu vlastně vychází z Bible a všichni se smáli a Sofokles na mě jen nevěřícně zíral a jak jsem byla v ráži, opojená tím souhlasným smíchem ze třídy, tak jsem ještě komentovala citát od Lenina o tom, že revoluce jsou lokomotivami dějin, a rozjímala jsem nad tím, že pokud přechod od socialismu ke komunismu bude revolucí, bude to krvavá revoluce (všechny revoluce jsou krvavé) bude se i střílet, a…. a to už mi Sofokles řekl, ať zmlknu a po hodině ať za ním přijdu do kabinetu. Znáte to: Pesimista se učí ruštinu. Optimista se učí angličtinu. A realista, realista se učí…………….střílet.
Sofoklův kabinet by měl vstoupit do dějin. Něco mezi jámou pekelnou a mlhou nad blatami. Sofokles kouří, neustále kouří a to startky bez filtru, které jako fakt smrdí jak kýbl dehtu a když otevřete dveře do Sofoklova kabinetu, vyvalí se cigaretový dým a nevidíte vůbec nic, desetiminutový pobyt znamená, že dotyčný návštěvník smrdí jak uzená makrela a štípou ho oči a kašle. Sofokles se mě ptal, jestli jsem věřící, že tak dobře znám bibli, a já jsem mu řekla, že v Boha věřím, ale nechodím do kostela, že moje babička byla silně věřící a moje mamka taky věří v Boha, ale já si myslím, že mamka věří v Boha tak jako laxně jen jako pro případ, že by Bůh opravdu existoval tak to chce mít u něj dobrý a nechce skončit v očistci nebo v pekle.
Traduje se, že moje mamka jednou, když byla puberťákem, jako jsem teď já, což je neuvěřitelné představovat si jí jako nezdárnou puberťačku, moje zodpovědná maminka, která má celý život přesně nalinkovaný a ví co je dobré a co špatné a co se dělá a co se nedělá, protože co by tomu řekli lidi, byla taky někdy puberťačka? nemožné, tak moje mamka v mladším vydání jednou společně s kámoškou dělala průzkum, kdo si svěcenou vodou při vstupu do kostela udělá křížek na čelo a kdo ne, a aby byly výsledky průkazné nalily do svěcené vody celou láhev modrého inkoustu. Zábavné bylo, že nejvíc zuřili ti, co žádný modrý křížek na čele neměli. Kněz taky zuřil. Od té doby vstupu kohokoliv do kostela předcházel malý rituál, ten nejodvážnější smočil prst ve svěcené vodě, pak vyběhnul před kostel a zvednul ruku směrem k nebesům a všem ukazoval svůj prst, který nebyl modrý od inkoustu, snad to nebyl prostředníček, který mířil směrem k nebi, co by si Bůh pomyslel, což?. Jo, a mamka si mohla sednout až za několik dní. Tak, tak, kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého. Mladá moje maminka byla v tu dobu hodně milovaná.
Sofokles mi řekl, že si mám dávat větší pozor na pusu, že by mě mohli ze školy vyhodit a co bych pak jako dělala, a já jsem mu řekla, že bych se živila psaním básniček a on mi řekl, ať mu nějakou svoji básničku zarecituji a to jsem udělala. Chvíli mlčel a pak mi řekl, že by bylo PRO MĚ přeci jen lepší, kdybych odmaturovala a živila se něčím jiným než psaním básní a že jsem bystrá a má mě celkem rád, protože je vidět, že přemýšlím, ale mám prořízlou pusu, na kterou si nedávám pozor a jednou, jednou na to doplatím. Tak jsem mu poděkovala a slíbila jsem mu, že se budu krotit, a že může být klidný, mě nevyhodí, protože pocházím z dělnické rodiny z dělnické třídy a takové děti ze školy nevyhazují, ne? Jen si povzdychl a řekl něco v tom smyslu, jako: to naivní mládí. Uf.
Většina z nás pokud nejde po základce na gympl, ale na nějakou jinou střední školu nebo učňák je mimo svoje bydliště, někdy i daleko od domova a bydlí na internátě, alespoň první roky, pak jsou to většinou priváty. V každém kraji jsou jen určité typy škol, jako například tam kde jsou sklárny jsou sklářské průmyslovky a tam kde je uhlí tam je havířský učňák, no a když v kraji nic zajímavého není tak je tam jen gympl. Takže když chcete být sklářem nebo elektro odborníkem musíte přes půl republiky a být na intru.
Internát. No. Pokoj pro čtyři holky s koupelnou a záchodem, postele, skříně a psací stoly, náš internát je v prvních patrech paneláku, takže máme výhodu balkónu, balkón má tu výhodu, že na rozdíl od dveří nejde zamknout a když jste v přízemí…náš internát má jedno patro holek a čtyři patra kluků, striktně oddělené dveřmi, ale jak říkám jsou tu ještě ty balkony a sešplhat z prvního patra do přízemí není nadlidský výkon. Společenská místnost s televizí, malá kuchyňka a především satanovo doupě, neboli místnost vychovatelek, vychovatelky jsou od slova vychovávat, ale měli by jím říkat dozorkyně což je od slova dozorovat, protože to je jejich hlavním úkolem, dozorovat jestli se učíme, dozorovat jestli máme uklizeno, dozorovat jestli se nepaktujeme s nějakým klukem, dozorovat jestli jsme nepřesáhli dobu povolené vycházky. Vycházky máme každý den do šesti večer a jednou za týden do osmi a na požádání do deseti, ale to jen v případě dobrých výsledků ve škole, nebo když máte dostatek plusových bodů za úklid pokoje, což v případě našeho pokoje číslo 8 znamená, že NIKDY nebudeme mít delší vycházky a to proto, že si na nás vychovatelky zasedly a schválně nám strhávají body za takové maličkosti jako je omylem vypadlé oblečení ze skříně, papíry na podlaze, peřiny na podlaze, spodní prádlo ve vaně, učebnice ve vaně (no co? vylil se mi jogurt v tašce), rtěnka rozmazaná na stole…
Na intru je celkem sranda, zrovna v pondělí říkala vychovatelka Bára (ta nejmladší, je tak o šest let starší než my) Marcele, že ty plakáty co má pověšené nad postelí dělají dírky do nových tapet, kterými jsou pokryté stěny a musí se s tím něco udělat a Marcela je hodná holka a rozhodně poslouchá autority, takže připínáčky sundala a plakáty na tapety přilepila lepidlem. Netušila jsem, že vychna Bára má takový ječák, když řve. No co už.
Odpoledne na intru jsme probírali z holkami krádež kalkulačky od Betyny. Jsem na pokoji s Betynou, Slávkou a Marcelou. Ivona bydlí přímo ve městě, takže s námi na intru oficiálně není – je jen čestný člen, vždycky po škole jde s námi na intr a odchází až k večeru, rozhodně je u nás na pokoji častěji než ve svém pokojíčku.
Zpráva dne: Betyně UKRADLI kalkulačku! Všechny jsme svorně přísahali na krásu koní a rychlost mužů, že jí pomůžeme s pátráním a toho zloděje, zlodějskýho, potrestáme na těle i na duchu tak, že na to nadosmrti nezapomene – k tomu nám dopomáhejte všichni dobří duchové!!!
PS (poslední slovo): píšu na záchodě po večerce a už musím fakt spát….
ÚPS (úplně poslední slovo): Benjamíne, Benjamíne
ÚÚPS (úplně, úplně poslední slovo): Brou noc !
|
|
|
